O používání této pomůcky k utišení dítěte se vedou mnohdy rozsáhlé polemiky a protože se setkáte s protichůdnými názory, řiďte se vždy svým rozumem. V posledních letech se setkáváme s názorem, že k utišení dítěte má maminka použít vlastního prstu, který dítěti nabídne k dumlání. Je samozřejmě věcí názoru každého, kdo tuto metodu doporučuje, ale osobně se domnívám, že z hygienických důvodů do úst dítěte prsty jiné osoby prostě nepatří, nehledě k tomu, že sliznice ústní dutiny se může velmi snadno poranit (např. nehtem).

Dnes jsou k dispozici anatomicky tvarované dudlíky ze silikonu, které se velmi dobře udržují v čistotě, drží tvar a dětmi jsou v případě nutnosti dobře přijímány. Je potřeba říci, že sací reflex u malých dětí dlouho přetrvává a dumlání jim přináší určité uspokojení. Není důvod se dudlíku bát, může mj. zabránit tomu, aby si děťátko dumlalo palec, což je horší varianta, protože tomuto zlozvyku je odnaučíte mnohem hůře než dumlání dudlíku.

2. Kdy použít dudlík?

Dudlík použijte jestliže:

• Dítě špatně usíná, je neklidné, přitom je dostatečně nakrmené, přebalené, přesvědčili jste se, že mu není ani zima, ani horko. Pohlazení a krátké pochování nemá efekt, nabídnete-li dudlík a dítě se zklidní, nebojte se ho použít. Obdobně postupujte i v noci, je-li dítě neklidné.
• Je lépe použít ke zklidnění dudlík (pomůže-li, ale nikdy ho dítěti nevnucujte, když ho odmítá), než uspávat dítě jízdou v autě, drncáním kočárku přes žehlící prkno nebo pochodováním po bytě. Mohlo by se vám stát, že budete pochodovat či jezdit do rána. On totiž ten malý líbezný tvoreček velmi rychle vystihne nejistotu matky a také to dá svým křikem patřičně najevo.

3. Do kdy dudlík používat a jaký?

• Jak bylo řečeno, nejvhodnější jsou silikonové, anatomicky tvarované, které neztrácí tvar ani nemění konsistenci po vyvaření.
• Je lépe vždy opatřit větší počet (3-4 kusy), ušetříte si čas s hledáním kamsi zapadlého dudlíku.
• Je vhodné uchovávat je vždy na stejném místě v zakryté nádobce a vždy po znečištění (pád na podlahu) důkladně omýt pod tekoucí horkou vodou a nechat volně oschnout.
• Dudlík používejte podle potřeby dítěte, nikdy ho nevnucujte.
• Obecně je možno dudlík dítěti ponechat do jednoho roku věku, potom postupně dítě dudlíku odvykejte. Můžete začít třeba tím, že jej nenecháte nikde volně ležet, takže, když dítě dudlík neuvidí, nebude jej ani vyžadovat. Pokud ano, vhodným způsobem odveďte pozornost dítěte, např. k nějaké oblíbené hračce.
• Používejte dudlík jen v situacích, kdy je třeba dítě zklidnit a jiné metody selhávají (např. při usínání).

V průběhu druhého roku věku děti začínají rozumět pokynům dospělých, chápou význam těchto pokynů, rozvíjí se jejich slovní zásoba, a tak pochopí i nepotřebnost dudlíku. Mnohdy je však třeba velké trpělivosti rodičů, radikální řešení není nikdy na místě. Vždy je třeba vše opakovaně a klidně vysvětlovat, až problém dítě pochopí. Každé dítě je jiné, některé potřebuje delší čas, jiné se odnaučí během týdne.

V každém případě dvouleté dítě by již dudlík nemělo používat vůbec.

Upozornění: na procházku, k lékaři či na návštěvu k rodině berte vždy rezervní dudlík (většinou je jejich součástí i plastový kryt, který chrání před znečištěním). Často se stává, že dudlík spadne na podlahu nebo venku na zem a maminka očistí dudlík tím, že jej sama olízne a pak dítěti znovu nabídne. Neuvědomuje si ale, že každý člověk má dutinu ústní osídlenou určitými mikroby (maminka může být bacilonosič, aniž o tom ví). Tímto způsobem se matčiny mikroby přenesou dítěti přímo do úst a mohou být příčinou onemocnění. Proto rozhodně tento způsob očisty dudlíku nepoužívejte! Raději si na procházku přibalte malou láhev s vodou na případné opláchnutí dudlíku.

4. Dudlík a chrup

Neustálé používání dudlíku, to znamená, že dítě má dudlík kromě krmení trvale až do dvou i tří let, může mít za následek deformaci čelistí, zvýšenou kazivost zoubků, později bývá častá i vada výslovnosti.

Velkým nešvarem je, když je dítěti pro utišení nabízen dudlík namočený v medu. Následkem jsou rozpadající se tzv. medové zoubky a velmi traumatizující ošetřování takto rozpadlých zoubků. Ze zkušenosti mohu říci, že pokud se rodiče dítěti přiměřeně věnují, problémy s dudlíkem nemají. V rodině, kde péče selhává, používá dítě dudlík jako jakousi náhradu za péči, které se mu nedostává. Protože neumí ještě vyjádřit své pocity a neumí si poradit, zklidní se prostě dumláním.

Postupně se z návyku na dudlík může stát zlozvyk, kterému se velmi těžko odvyká právě proto, že dumlání dudlíku vzbuzuje u dítěte libé pocity, kterých se tak snadno nehodlá vzdát. Takže se můžeme setkat s dítětem, které po dudlíku touží i v 5ti letech. Většinou se ale za problémem s dudlíkem skrývá nějaká neurotizace dítěte. V takovém případě je na místě konzultace s ošetřujícím dětským lékařem.